Růže byla vždy symbolem nejčistší krásy a ideálního tvaru. A kontrast mezi přitažlivou krásou růžových květů a nebezpečím zlovolných trnů vždy vzbuzoval velkou představivost. Růže bez trnů by jistě byla velmi praktická, ale postrádala by tuto věčnou symboliku dobra a zla, tak často líčeného v pohádkách. Rudá růže je symbolem žhavé lásky či tajemného ctitele, bílá zase od věků symbolizuje čistotu, čirou krásu a naprostou poctivost.
Růže jsou součástí velké čeledě rostlin Rosaceae, růžovité, která rovněž zahrnuje jabloně a hrušně, třešně, (trpasličí) mišpule, broskvoně, mandloně, hlohyně, ostružiníky a jeřáby: celkem přes 120 rostlinných rodů s celkovým množstvím více než 3500 druhů rostlin. Druhy patřící k rodu Rosa jsou obvykle opadavé, téměř všechny mají trny nebo štětinky a složené listy. Ty mohou zahrnovat tři až více než patnáct lístků na jeden složený list.
Skoro všechny druhy měly původně pět korunních plátků, ale na některých vyšlechtěných formách růží je jich nyní až přes sto. Pěstitelé se vědomě snaží neustále zvyšovat jejich počet, neboť sladká vůně růží pochází právě z těchto korunních plátků. Platí tu přímá úměrnost, že čím více těchto plátků, tím větší vůně. Existují však také růže, například naše původní růže vinná, s voňavými listy.
Růže plodí samozřejmě také ovoce, tedy šípky. Ty se podle druhu velmi odlišují a navíc na mnoha kultivarech (šlechtěných formách) k jejich tvorbě nikdy nedojde, protože květy není možno opylovat kvůli jejich tvaru nebo z jiných důvodů. Šípky mohou být lysé nebo mít chloupky nebo dokonce drobné hroty, jejich zbarvení je oranžové, červené, hnědé či dokonce až černé. Botanicky je šípek vlastně zbytnělým květním lůžkem, které obsahuje semena rostliny. Šípky často mají vysoké množství vitaminu C.
Třídění růží do skupin:
- Botanické a sadové (keřové) růže.
- Velkokvěté růže (čajohybridy a velkokvěté floribundy).
- Mnohokvěté růže (polyantky, polyanthybridy a floribundy).
- Popínavé růže (jedenkrát i opakovaně kvetoucí odrůdy, patří sem rovněž velmi vysoké, bujně rostoucí odrůdy).
- Půdokryvné růže (plazivé popínavé růže).
- Trpasličí nebo miniaturní růže.
- Podnožové růže - jejich kořenová část s malou částí kmínku se používá pro očkování šlechtěných růží.
Stromkové růže vznikají tak, že se u podnože vypěstuje vyšší kmínek, na který se pak naočkuje některá z odrůd růží. Takto vzniklá růže se pak skládá ze tří částí: kořenové části, rozvíjejícího se nadzemního kmínku a vyšlechtěné naočkované části.
