Půdokryvné rostliny

Pokryv půdy má své obrovské výhody, zejména pokud jde o údržbu zahrady. Poté, co půdokryvná rostlina dobře zakoření, nepustí skoro žádný plevel. Sluníčko nemůže až k půdě pod olistěním a semena plevelů tudíž nemají prakticky žádnou šanci vzklíčit. Další výhodou je, že teplota půdy pod vrstvou těchto rostlin zůstává o trochu stálejší, což vyhovuje všem kořenům rostlin. Půda pod půdokryvnými rostlinami  také často lépe zadržuje vlhkost, protože voda se tak rychle neodpařuje. Snižuje se tím spotřeba vody na zálivku.
Pod nízkými půdokryvnými rostlinami pak nechte vyrůstat cibuloviny a hlíznaté rostliny. Pokryv nemusí být samozřejmě výhradně z trvalek. Existuje  dostatek nízkých keřů a jehličnanů, které se nabízí jako vynikající půdokryvné rostliny. Většina nevyžaduje prakticky žádnou údržbu. Samozřejmě potřebují živiny a vláhu, ale často již nic víc. Občas budete jen muset zastřihnout některé agresivněší druhy. Existuje  mnoho stálezelených druhů. Některé dokáží velkolepě kvést.

Možnosti pro slunná místa:

  • Acaena buchananii (plazilka) 
  • Phlox subulata (nízká  plamenka-flox) růžová/bílá/nachová/modrá/červená 
  • Sagina subulata (úrazník šídlovitý)  
  • Sedum album (rozchodník bílý)  
  • Sedum spathulifolium (rozchodník kopisťolistý) 

Možnosti pro stinná místa:

  • Ajuga reptans (zběhovec plazivý) 
  • Arabis procurrens (huseník výběžkatý) 
  • Convallaria majalis (konvalinka vonná) 
  • Epimedium x rubrum (škornice) 
  • Saxifraga cuneifolia (lomikámen klínolistý) 
  • Tiarella cordifolia (mitrovnička, tiarela srdcolistá)
  • Waldsteinia ternata 

Náhrada trávníku

Rozsáhlé plochy Země pokrývá nízký porost, kde převažují traviny (pampy, prérie). To, co utváříme pravidelným sečením  na našich trávnících, je vlastně tvorba jisté mono vegetace. Travní směs často neobsahuje víc než čtyři druhy travin a nic jiného zde nemůže růst. Příroda se to samozřejmě snaží ve své mnohotvárnosti poopravit. Boj s plevelem v trávníku tedy nikdy nekončí. Tráva představuje vynikající půdokryvnou rostlinu na chození, ale vyžaduje  pracnou údržbu. Na druhou stranu je ze všech půdokryvných rostlin nejodolnější na pošlap a jiné hrubé zacházení. Hřišťové travní směsi patří k  nejodolnějším. Alternativy jako  heřmánek římský, rmenec sličný (Chamaemelum nobile ‘Treneague’), mateřídouška  (Thymus), mechovec (Cotula squalida), plazilka – acéna  (Acaena novae-zelandiae) nejsou skutečně schopné vyrovnat se s intenzivním a pravidelným sešlapáváním. Když však jdeme po mateřídoušce, vydává nádhernou vůni. Jako náhražka trávníku není příliš vhodný ani mech.